Poslední rozloučení s Jarmilkou Vackovou, která nás opustila dne 15. února 2009.

Jarmilka Vacková zvolila po ukončení povinné školní docházky svoje budoucí povolání nástupem na Vyšší průmyslovou školu sdělovací techniky. Studovala s dobrými výsledky a studium úspěšně zakončila maturitou v roce 1955. Hned po prázdninách nastoupila na tzv. umístěnku jako technička do studia Československé televize, umístěného v historické budově Měšťanské Besedy ve Vladislavově ulici. V této budově, kam chodíval zhruba před sto lety Jan Neruda na staročeské plesy, zažila mladá technička Jarmilka průkopnické doby prvních televizních vysílání v Praze. Tenkrát nebylo nouze o nervové vypětí před zahájením živého vysílání ze studia nebo hlasatelny a často se objevoval titulek: Závada není na vašem přijímači. Tuto práci vykonávala později v nových studiích na Kavčích horách stejně pilně a poctivě a to plných 38 let až do svého odchodu do důchodu.

Jako holčička měla malá Jarmilka svůj dětský sen stát se prodavačkou. Rodiče jí koupili k Ježíšku dětský kupecký krámek a s touto hračkou si dokázala vyplnit dlouhé hodiny svého válečného dětství. Tenkrát netušila, že se jí tenhle sen vyplní až po odchodu do zaslouženého důchodu. V té době si totiž její starší syn Jan otevřel malý kupecký krám s potravinami ve Spálené ulici. Ve své matce našel spolehlivou a ochotnou prodavačku, která nastoupila k pokladně za pult hned druhý den po odchodu z České televize. Práci skutečné prodavačky si ihned zamilovala, vydržela tam pracovat plných 6 let a později na ty doby s láskou vzpomínala, stejně jako na práci v Televizi.

Společně se svým manželem Janem a dvěma dospívajícími syny si vlastními silami postavili na Benešovsku krásnou chatu, ve které celá rodina trávila víkendy a prázdniny po dobu více jak 35 let. Tam se každoročně pečlivě starala o svou skalku se skalničkami a kapradím, o své květinové záhonky a nejvíce o své milované kopretiny.

Jako babička se Jarmilka Vacková ráda starala o svých 7 vnoučat, které jí obstaraly rodiny jejích dvou synů. Vnoučata ji do posledních dnů jejího života vždy pilně navštěvovala. Stejně tak jako se ráda věnovala květinám a vnoučatům, dokázala si najít čas i k četbě krásné literatury a do posledních týdnů svého života i ke studiu německého a anglického jazyka.

Se svým manželem Janem oslavila v loňském prosinci 50 let trvání jejich společného manželství. Prožila dlouhý a činorodý život, ve kterém zahrnovala láskou všechny své blízké a její nezapomenutelná památka jim všem navždy zůstane v srdcích a ve vzpomínkách.

Zde je pár fotografií z dětství, mládí i dospělosti Jarmilky:

Všechny fotky jsou zde jako miniatury a kliknutím na každou si je můžete zvětšit.
Zpátky na tuto stránku se dostanete kliknutím na šipku "ZPĚT".
To je návod pro seniory, pokročilým se omlouvám.

       

V dětství jako malá cyklistka, v dospívání jako skautka a také motocyklistka.

                   

Jak měnila podobu od dívky až po zralou ženu, ale vždy se stejným půvabem.

           

Nikdy neztratila dobrou náladu, občas měla i žízeň, ale vždycky mnoho dobrých přátel.

               

Poslední rozloučení s rodinou a přáteli v pátek dne 20. února 2009 v Obřadní síni na Olšanech.

 

 Velikost fotek je na šířku max. 800 pixelů s ohledem na starší PC a displeje.